Jelikoz zatim nebyl cas, tak posilam aspon odkaz na fotogalerii.
Moc zajmaviho tam neni, popisu pozdeji.
Hlavne je tam asi videt pokoj, pracovni prostredi a letadlo :o)
http://picasaweb.google.com/orionwww
pondělí 25. února 2008
čtvrtek 21. února 2008
Pred prvnim dnem
Vse zacalo nabidkou meho sefa v Logosu Michala, kdyz sem tam nastoupil jako externista. Hned prvni den, kdy sem jeste ani poradne nevedel, kde sedim se me zeptal, jestli nechci do Konga.
To sem jeste ani nevedel, co budu delat a na cem, tak sem to zkusil uhrat na Spuda, kterej mel uz vsechny ockovani a moh okamzite vyrazit. Michal vypadal, ze ho ta myslenka docela zaujala, dokonce si vzal i jeho telefon, ale pak to vsechno nejak umrelo a 3 tejdny byl klid.
Mezitim sem poznal par fajn lidi, z Konga se stala Uganda a pak prisla nabidka, jestli nechci do Ugandy se podivat pracovne. Nejdriv se mi moc nechtelo, na Spuda to uz uhrat neslo, bo delal na jinym projektu a rozumel tomu jeste min nez ja (asi tak o jeden bite). Ale pak sem si rek, ze to zas nemusi bejt tak spatny.
I sdelil sem svuj plan mi berusce, ta z toho ovsem prekvapive nejen, ze nebyla velmi nadsena, ale naopak nadsena nebyla vubec. A skoro mi chtela jako zakazat tam jet!
Nicmene, dyz sem ji slibil, ze ji privezu z Afriky slona, tak povolila a zacli nekolika denni pripravy na cestu...
Pro berusku :o). Ja si zabalil pas. Letadlo letelo v 7 hodin rano vnedeli, coz je cas vice nez pulnocni, domluveno sem mel s tatou, ze me vyzvene v 4 (slovy 4) hodiny rano. Po male analyze sem usoudil, ze nema ani cenu jit spat. Mel sem sbaleno a cekal na tatu. Beruska sla mezitim spat. V 4 sme se rozloucili a jeli sme vstric letisti. Od taty sem mel za ukol najit kam pojedem autem presne, tudiz sme v ruzyni zabloudili. Nastesti sem sah po navigaci a nakonec sme nasli i letiste, terminal 2. Nesmelo se tam stat dlouho, jinak se plati parkovny.
Najednou sem byl v hale, odbavovat se zaclo 2 hodiny pred odletem do Amsterdamu. Byl sem tam skoro prvni. Za chvili se tam ale utvorila docela pozoruhodne dlouha fronta, tak mozna nebylona skodu, ze sem tam byl tak brzo.
Po odbaveni sem dostal desnou zizen, ale dyz sem videl ceny piti v automatech (.5l vody za 70kc), tak me zizen rychle presla.
Moje zavazadlo vazilo 4,5 kg, a bylo pojisteni na desne moc, bohuzel se neztratilo :o). Ale jeste neni vsem letum tam a zpatky konec! Tentokrat me ani nezastavili, ze vezu v tasce bombu.
Leteli sme airbusem 320 asi 1:40min, takze sme sotva vylitly uz sme pristavali. Na vsech letech je dycky nejlepsi start. Prumerna rychlost 700km\hod v letovy hladine tusim asi 11200m. Podavala se voda.
Letiste v amsterdamu je asi tak 10x vetsi nez v praze, po pristani sme rolovali asi 10 minut do spravnyho bloku. Do Ugandy sem letel z bloku stejnyho, takze sem to mel na letisti kousek. Zaclo cekani cislo 2 trvajici 2 hodiny. Chtel sem zavolat, ze sem v pulce cesty, ale ponekud sem zjistil, ze nemam aktivovanej roaming. I rozmenil sem moji stastnou 50 eurovou bankovku, pak sem asi 5minut zapasil s telefoni butkou, az sem se nakonec stejne nedovolal, bo to nikdo nezvedal.
Vystal sem frontu, preckal 30minutovy spozdeni na kontrolu jizdenek a nastoupil do letadla.
Kontrolu jizdenek pred vstupem letadla maji udelanou mazane, zatimco v Praze, sou predtim sedacky, takze 2 hodiny cekani se sedi, pak se zkontroluje jizdenka a nastopi do letadla, tak v Amsterdamu, neni pred kontrolou nic, takze se 2 hod stoji, sedi vsude mozne, pripadne tam nekdo lezel na zemi. Pak vas zkontrolujou, nazenou do mistnosti, kde sou sedacky a ste tam asi 3min a dete do letadla. No nic.
Do ugandy sme leteli airbusem 330, letadlo pro asi 200-300 lidi, nepocital sem je. KAzdej ma pred sebou obrazovku, kde si muze pustit hudbu, filmy nebo hrat hry. Vyzval sem ostatni v letadle na multiplayer v tetrisu, ale nikdo se nepridal, zajmavi.
Cestu sem si zkratil spanim, nakym cisnkym filmem Kletba zlateho veku (blbost desna) a klasikou cesta do Ameriky.
Doleteli sme na letiste vzdalenyho asi 20km od Kampaly, hlavniho mesta Ugandy. Tam mi uz zacala fungovat pucena SIMka a dozvedel sem se, ze z Prahy sme leteli 3 cesi. A ze prej name ceka cernousek Angel. Vizum stoji 50$ a ani se vas nic neptaj, jen vyplnite dotaznik. Pri vystupu z letiste tam cekalo asi 20 cernochu s cedulema v ruce. Samozrejme muj zadnej nebyl, jak sem vysel ven tak tam hned vsichni: Taxi? Taxi? Taxi? Nakonec me nasel sam, prej mel vzit nekoho vysokyho s culikem.
Cesta autem byla zajmava, v Ugande je cela cara na silnici spise doporucenim. Takze nebyla vyjimka, dyz sme predjizdeli pres plnou a proti nam auto. Byli sme 3 vedle sebe. Tam je to klasika.
Hotel Serena je docela hezkej, maj tu bazen, sauny, restaurace, nakou zabavu a uvadece v typickych cepickach a uniforme, pokoj je vyfocenej v galerii. Za noc 220$, jo a maj tu TV asi 30 programu i filmovy kanaly. Ty dulezity kanaly samozrejme chybej.
Vecer sem se setkal s mistnim project leadrem a analytikem. Po kratkym predstaveni sem si sel do pokoje lehnout. Pro hezky sny sem si vzal na noc naky antimalarika. Papa
To sem jeste ani nevedel, co budu delat a na cem, tak sem to zkusil uhrat na Spuda, kterej mel uz vsechny ockovani a moh okamzite vyrazit. Michal vypadal, ze ho ta myslenka docela zaujala, dokonce si vzal i jeho telefon, ale pak to vsechno nejak umrelo a 3 tejdny byl klid.
Mezitim sem poznal par fajn lidi, z Konga se stala Uganda a pak prisla nabidka, jestli nechci do Ugandy se podivat pracovne. Nejdriv se mi moc nechtelo, na Spuda to uz uhrat neslo, bo delal na jinym projektu a rozumel tomu jeste min nez ja (asi tak o jeden bite). Ale pak sem si rek, ze to zas nemusi bejt tak spatny.
I sdelil sem svuj plan mi berusce, ta z toho ovsem prekvapive nejen, ze nebyla velmi nadsena, ale naopak nadsena nebyla vubec. A skoro mi chtela jako zakazat tam jet!
Nicmene, dyz sem ji slibil, ze ji privezu z Afriky slona, tak povolila a zacli nekolika denni pripravy na cestu...
Pro berusku :o). Ja si zabalil pas. Letadlo letelo v 7 hodin rano vnedeli, coz je cas vice nez pulnocni, domluveno sem mel s tatou, ze me vyzvene v 4 (slovy 4) hodiny rano. Po male analyze sem usoudil, ze nema ani cenu jit spat. Mel sem sbaleno a cekal na tatu. Beruska sla mezitim spat. V 4 sme se rozloucili a jeli sme vstric letisti. Od taty sem mel za ukol najit kam pojedem autem presne, tudiz sme v ruzyni zabloudili. Nastesti sem sah po navigaci a nakonec sme nasli i letiste, terminal 2. Nesmelo se tam stat dlouho, jinak se plati parkovny.
Najednou sem byl v hale, odbavovat se zaclo 2 hodiny pred odletem do Amsterdamu. Byl sem tam skoro prvni. Za chvili se tam ale utvorila docela pozoruhodne dlouha fronta, tak mozna nebylona skodu, ze sem tam byl tak brzo.
Po odbaveni sem dostal desnou zizen, ale dyz sem videl ceny piti v automatech (.5l vody za 70kc), tak me zizen rychle presla.
Moje zavazadlo vazilo 4,5 kg, a bylo pojisteni na desne moc, bohuzel se neztratilo :o). Ale jeste neni vsem letum tam a zpatky konec! Tentokrat me ani nezastavili, ze vezu v tasce bombu.
Leteli sme airbusem 320 asi 1:40min, takze sme sotva vylitly uz sme pristavali. Na vsech letech je dycky nejlepsi start. Prumerna rychlost 700km\hod v letovy hladine tusim asi 11200m. Podavala se voda.
Letiste v amsterdamu je asi tak 10x vetsi nez v praze, po pristani sme rolovali asi 10 minut do spravnyho bloku. Do Ugandy sem letel z bloku stejnyho, takze sem to mel na letisti kousek. Zaclo cekani cislo 2 trvajici 2 hodiny. Chtel sem zavolat, ze sem v pulce cesty, ale ponekud sem zjistil, ze nemam aktivovanej roaming. I rozmenil sem moji stastnou 50 eurovou bankovku, pak sem asi 5minut zapasil s telefoni butkou, az sem se nakonec stejne nedovolal, bo to nikdo nezvedal.
Vystal sem frontu, preckal 30minutovy spozdeni na kontrolu jizdenek a nastoupil do letadla.
Kontrolu jizdenek pred vstupem letadla maji udelanou mazane, zatimco v Praze, sou predtim sedacky, takze 2 hodiny cekani se sedi, pak se zkontroluje jizdenka a nastopi do letadla, tak v Amsterdamu, neni pred kontrolou nic, takze se 2 hod stoji, sedi vsude mozne, pripadne tam nekdo lezel na zemi. Pak vas zkontrolujou, nazenou do mistnosti, kde sou sedacky a ste tam asi 3min a dete do letadla. No nic.
Do ugandy sme leteli airbusem 330, letadlo pro asi 200-300 lidi, nepocital sem je. KAzdej ma pred sebou obrazovku, kde si muze pustit hudbu, filmy nebo hrat hry. Vyzval sem ostatni v letadle na multiplayer v tetrisu, ale nikdo se nepridal, zajmavi.
Cestu sem si zkratil spanim, nakym cisnkym filmem Kletba zlateho veku (blbost desna) a klasikou cesta do Ameriky.
Doleteli sme na letiste vzdalenyho asi 20km od Kampaly, hlavniho mesta Ugandy. Tam mi uz zacala fungovat pucena SIMka a dozvedel sem se, ze z Prahy sme leteli 3 cesi. A ze prej name ceka cernousek Angel. Vizum stoji 50$ a ani se vas nic neptaj, jen vyplnite dotaznik. Pri vystupu z letiste tam cekalo asi 20 cernochu s cedulema v ruce. Samozrejme muj zadnej nebyl, jak sem vysel ven tak tam hned vsichni: Taxi? Taxi? Taxi? Nakonec me nasel sam, prej mel vzit nekoho vysokyho s culikem.
Cesta autem byla zajmava, v Ugande je cela cara na silnici spise doporucenim. Takze nebyla vyjimka, dyz sme predjizdeli pres plnou a proti nam auto. Byli sme 3 vedle sebe. Tam je to klasika.
Hotel Serena je docela hezkej, maj tu bazen, sauny, restaurace, nakou zabavu a uvadece v typickych cepickach a uniforme, pokoj je vyfocenej v galerii. Za noc 220$, jo a maj tu TV asi 30 programu i filmovy kanaly. Ty dulezity kanaly samozrejme chybej.
Vecer sem se setkal s mistnim project leadrem a analytikem. Po kratkym predstaveni sem si sel do pokoje lehnout. Pro hezky sny sem si vzal na noc naky antimalarika. Papa
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)